40. DNY MLADÝCH INTERNISTŮ 1.–2. června 2023 | OLOMOUC 38 | www.dnymladychinternistu.cz Dlhodobé GLP1-RA ako „bailout“ liečba pacienta po bariatrickej operácii – kazuistika Lecký P., Bolek T., Jurica J., Péč M.J., Samoš M., Galajda P., Mokáň M. I. interná klinika, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského Bratislava Obezita je chronické systémové metabolické ochorenie charakterizované zvýšenou akumu‑ láciou tuku v tkanivách ľudského organizmu, so súčasným nárastom hmotnosti v dôsledku energetickej dysbalancie medzi príjmom a vý‑ dajom energie. Postupom času vedie obezita ku štrukturálnym a funkčným zmenám v organiz‑ me, ktoré spôsobujú mnohopočetné orgánovo špecifické komplikácie (metabolické, štrukturál‑ ne, zápalové, nádorové, neurodegeneratívne). Obezitu musíme chápať nielen ako chronické ochorenie, ale aj ako rizikový faktor rozvoja ďal‑ ších chronických závažných ochorení ako sú dia‑ betes mellitus 2. typu, aterogénna dyslipidémia, artériová hypertenzia, syndróm obštrukčného spánkového apnoe, špecifické druhy rakoviny a mnoho ďalších. Práve kvôli tomu je postupom času vyvíjaná stále väčšia snaha o komplexný manažment pacientov s nadváhou a obezitou s cieľom redukcie ich hmotnosti. Slovenská obe‑ zitologická asociácia vypracovala štandardný dia‑ gnostický a terapeutický postup na komplexný manažment nadhmotnosti v dospelom veku, podľa ktorého manažuje svojich pacientov aj obezitologická ambulancia UNM. Autori pre‑ zentujú prípad pacientky, u ktorej v dôsledku dispenzarizácie na spomínanej ambulancii, bari‑ atrickej operácii a farmakologickej liečbe agonis‑ tom receptoru GLP-1 došlo k významnej redukcii telesnej hmotnosti. Evaluace kortikorezistence pacientů s aktivní, středně těžkou a těžkou endokrinní orbitopatií a dlouhodobé sledování efektu rituximabu jako léčby druhé linie Pekařová K., Schovánek J. Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, III. interní klinika – nefrologická, revmatologická a endokrinologická, FN Olomouc Endokrinní orbitopatie (EO) je progresivním onemocněním. Vede k poruše zrakových funkcí, ke změně vzhledu a kvality života. Standardní léčbou aktivní, středně těžké až těžké EO jsou intravenózní glukokortikoidy (GK). Část pacientů je kortikorezistentních (KR); po léčbě GK nedojde k objektivně a subjektivně významné změně ak‑ tivity EO a vyžadují další léčbu, a nebo se EO reak‑ tivuje. Mezi léky druhé linie patří rituximab (RTX). U některých pacientů je nezbytná i dekomprese očnic. Do studie jsme zahrnuli 255 pacientů (175 žen,80 mužů, medián věku 53 let) s aktivní středně těžkou až těžkou EO, kteří byli léčeni intravenozní‑ mi GK jako léčbou první linie (methylprednisolon, kumulativní dávky 4,5–7,5 g). Z nich bylo 217 korti‑ kosenzitivních (KS); léčbou GK došlo k objektivně a subjektivně významné změně EO nevyžadující další léčbu, a zároveň nedošlo k reaktivaci EO vyžadující opětovnou intervenci. 10 KR pacientů podstoupilo dekompresi očnic v odstupu 1–6 mě‑
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=